Nový rok, nové tváře

Leden v Praze. Krátké dny, studený vzduch, a teplé světlo v mém ateliéru v Hybernské ulici. Každý rok touto dobou ke mně přicházejí herci a herečky s pocitem obnovy, s touhou po novém začátku. "Nový rok, nové já," říkají, připraveni na nové konkurzy, nové role, nové možnosti. A k tomu potřebují nové portréty—takové, které zachytí nejen jejich tváře, ale i jejich energii, potenciál, přítomnost.

Zimní světlo v Praze je nevyzpytatelné. Když se slunce ukáže, drží se vysoko a vrhá tvrdé dramatické stíny—což není ideální pro standardizované castingové fotografie. Někteří z mých modelů měli štěstí a zachytili jemný přirozený svit. Pro většinu jsem ale sáhl po studiovém osvětlení, po svých osvědčených LED světlech. Blesky lidi znervózňují. Chci, aby byli uvolnění, soustředění na sebe, ne vytržení z okamžiku ostrým zábleskem.

Fotografie není jen o světle, úhlech a objektivech. Je to psychologie. Je to propojení. Je to o tom, aby se člověk cítil viděný, ne jen vyfocený. Každé focení je jiné, každý obličej vypráví svůj vlastní příběh. Ale jedno zůstává stejné: potřeba uvolnění, autenticity. Když něco nesedí, povzbuzuji je, aby to řekli. Někdy stačí malá úprava postoje. Jindy pomůže vtip, hlubší rozhovor nebo jen hrnek horkého čaje. Člověka překvapí, jak moc může i nepatrný moment opravdovosti proměnit portrét.